|
Sadaři: Množství ovoce, které se v zahradách zdejších urodilo, nemohlo zde být spotřebováno, a
proto se vyváželo. Před vystavěním železné dráhy jezdilo se na Prahu, buď přes Vráž, aneb přes
brod k Všenorům, k Mokropsům, k Slánce /Hor. Černošice/. Též se ovoce vyváželo do Příbrami,
Plzně a Českých Budějovic. Za starých časů vozilo se ovoce po lodích do Prahy. Dosavad kupuje
sady a obchoduje ovocem Vendelín Koníček, hostinský, č.d.42.
Košíkáři: Ve stol.XVII. provozovala košíkářství rodina Šplíchalova, v stol.XVIII. Rážova.
Košíkářství bylo kdysi zde kvetoucím odvětvím. Za tím účelem vysazují se břehy při řece
Berounce vrbinami, které se v měsíci listopadu
seřezávají. Druhy vrby zde pěstované jsou: rakovice, z niž se vyrábějí košíky a lepší zboží. Proutí
to je zcela bílé. Zelenice, vysoké to pruty, se béře k výrobě nůší, konopina je slabá, bílá i žlutá,
mající žlutou kůru ale bílé tělo. Nástroje, jichž košíkář užívá, jsou: žabka neb ohnutý nůž z dobré
ocele, špice, jíž se nůše stloukají, nůž zvaný palička, jímž se uřezávají špičky spletené nůše, aby
nepřečnívaly, dračka, neb rozčísnuté železo s nabroušenými hranami, jímž se proutí protahuje.
Loupání proutí se říká šmejlení.
Dobrý pleták vyrobí denně 4-5 nůší. Pokud se týče tvaru vyrobeného zboží, se rozeznávají: nůše
půlstryška, věrtelka , bečkovka, ouhrabečnice. Košíky pak slují: pradláky, bramboráky,
přidávačky se dvěma uchy, ouhrabeční koše, cestovní a ozdobné koše.
Vrboví se váže do snopů a vaří se ve velikém kotli, do něhož se vejde 18-25 snopků, po 8 hodin,
aby se stalo ohebným a se nelámalo. Dnešního času se zabývají košíkářstvím Šplíchal v Letech,
Václav Kos v Karlíku, Věchtík v Dobřichovicích a některé rodiny na Rovinách, nejvíce zimního
času. I školní děti z některých rodin dovedou plésti.
Nejvíce řemeslníků bylo usazeno na drahách, části to vsi za školou u řeky. Tam bydlil již za
švédských válek zedník Kořínek, po němž se dosud jedné jámě v blízkosti mostu říká Kořínkova
jáma, z které asi vybíral písek. I v Karlíku bydleli ode dávna zedníci.
Obuvníci bydlili též na drahách. V matrikách přichází jméno Soukalík, jehož dceru si vzal za
manželku v XVII. století ševcovský mistr Košnář, jehož poslední potomek se vystěhoval do
Ameriky. O jiném obuvnickém mistru se zmiňuje kronika školní z polovice stol.XIX., jmenoval
se Štěpán Kotnour /Kotnauer./ a zcestoval svět mluvil několik řečí a měl velkou dílnu. Vyráběl i
ševcovský maz, měl obchod s kožemi a ševcovskými potřebami, též i kupecký krám a vinárnu.
Kotnauer postaral se o to, aby byla v obci zřízena pošta a že znal německy, stal se prvním
poštmistrem. Dnes je v obci samostatných obuvníků málo, ježto lidé kupují většinou již hotovou
obuv z prodejny Báťovy, jež zde v r.1930 byla otevřena.
Krejčí: V domě č.24 bydlil v stol. XVIII. mistr krejčovský Farník, jenž na cestě do kostela
řevnického byl raněn mrtvicí na místě, kde na letovské cestě dosud stojí kříž. Farníkové
provozovali živnost až do XIX. stol. Jeden z jeho synů byl slovutným hudebníkem. V předešlém
století provozoval krejčovství v domě č.28 mistr Kalous, jenž již šil podle mody, čamary ,
sokolské obleky, střihal, holil sprostředkoval sňatky.
Pekaři: V stol. XVII provozoval pekařství v domku č.9 Míchl Štolba, koncem stol. XVIII. Petrán.
Provazníci: Tato živnost byla zde již ode dávna provozována . V urbáři se jmenuje provazník Jan
Kőrnig, jenž bydlil ve sklepě v myslicově, 1678 Mikuláš Kőrnig a jeho manželka Magdalena.V
stol. XVIII. byl zde provazníkem Šimek, po něm jeho schovanec Lambert. Na drahách před
sušírnou točívali provazník Šimek a jeho nástupce Lambert. dlouhé provazy, špagáty, šňůry,
vyráběje zboží všude vyhledávané : Též vyráběli i sítě, třapečky ke koním apod. věci.
Sedlař neb uzdař: V stol.XVIII. přichází Vojtěch Řezníček, později Roztočil.
Tkadlec: V r.1685 sídlil zde tkadlec jménem Vojtěch. Později se tato živnost nikde nepřipomíná.
Řezník: býval ode dávna v hostinci č. 42, kde se po něm říkalo u Dáňů, pak bydlil řezník na staré
poště.
Truhlář: se uvádí ve stol. XVII. a to Vojtěch Veselý, truhlář a řezbář. Dále Antonín Veselý, Josef
Šplíchal a v stol. XIX. dovedný truhlář Řezníček, jenž býval kostelníkem. Nábytek z jeho dílny
se posud nalézá v zámeckých pokojích.
Tesař: živnost tesařskou provozuje již od konce stol. XVII. rodina Krotilova.
Cihelna a vápenice: vedle karlického hřbitova se pálilo vápno v stol. XVII., když se stavěly
panské stodoly a chlévy. Vápenec se dovážel z lesů vonoklasských. V urbáři z r. 1651 píše převor
Pospíchal :...dal jsem vápna vypáliti dvě pece, ačkoliv k vypálení vápno z lesů vonoklasských
nezpůsobilé jest. Lidé poddaní neradi mnoho forování činí a ono mnoho forování potřebuje,jen
co mají a musejí forují a robotují. Musí se ho na beranice suchého spotřebu koupiti, vápno i cihly
vypáliti.
Cihelny byly původně na Brunšově, kde se při stavbě nových domů v hloubce přišlo na cihly a
tašky, z nichž jest vystaven dvůr. Začátkem stol. XIX. byla cihelna v Letech pod lesem za
hájovnou. Cihlářem býval tam Snopek. Pozůstatkem cihelny je hluboká studna se studenou, občerstvující
vodou a okovem. Cihelna zašla a jen prohlubně za cihelnou ukazují místo bývalé cihlářské práce.
V r.1926 byla otevřena na vrchu Vráži na t. zv. Homolce cihelna s moderními stroji, kde je
zaměstnáno několik cihlářských rodin.
Sanyterárna: Koncem stol. XIX. vyráběl se na drahách sanytr ledek v budově, zvané sanyterárna.
Vyráběl se z živočišného hnoje a vápna, jež se polévalo vodou. Tím vznikl ledek vápenatý
Ca/NO3/2, jenž se dovážel do Prahy k výrobě střelného prachu. Poslední tovaryš sanytrnický
přichází v matrikách z r.1794.
Kovář: ve vsi byli kováři dva. Jeden na panské kovárně a druhý v kovárně ve statku č.44, zvané
"U uličky". Tam měl kovárnu Hájek jehož syn se přiženil 1651do statku Kučerovského č.24 a
provozoval, když jeho otec sestaral, živnost kovářskou dále ve statku.
Kolář : uvádí se již v r.1684. Jmenoval se Martin Kotnauer a pocházel z Knína. V jeho rodu se
udržela živnost kolářská po 150 let.
Živnost sladovnická neb sladkovská: Pivovar obstarával sládek, lidově zvaný pan starý a
sladovnická chasa. Sládek bydlil v domě na pravé straně proti vchodu, jenž sluje sládkův domek.
/Viz více Pivovar v Dobřichovicích./
Hodinář: zmínka o něm se činí již koncem stol. XVII. Jmenoval se Tuček a zhotovil hodiny pro
zámeckou věž. Jiné nástěnné hodiny má dosud jako památku na hodináře Tučka krejčí Host. Po
něm se říkalo domku č.70 "U hodinářů". V posledním čase se usídlil v hostinci na Staré poště
hodinářský mistr František Petrák.
V novější době se rozšířily Dobřichovice nevídanou měrou a rozmnožil se počet obyvatelstva a
též i počet živností, řemesel a obchodů. V r.1931 byli v Dobřichovicích usazeni tito živnostníci a
řemeslníci:
Hostince:
Na staré poště, majitel Tomáš Petrák. Čepuje smíchovské a plzeňské pivo.
U koníčku, majitelka pí Hrdlová, nájemce Vendelín Koníček, hostinský, povozník a sadař. Pivo
suchomastské.
U Konrádů, majitelka pí Konrádová, nájemce Václav Havrda. Čepuje liteňské pivo světlé i černé.
U Kovářů, majitel Leopold Kovář. Pivo smíchovské světlé i černé.
U Hassmanů, majitel Josef Vlášek, nájemce Jaroslav Hassmann. Pivo liteňské a plzeňské.
Hotel Šebesta, majitel František Šebesta. Pivo smíchovské světlé i černé a plzeňské. U vchodu
stánek s rychlým občerstvením.
Pod Vinicí, majitel Vojtěch Raška. Pivo bránické světlé i černé, plzeňské a kavárna.
V Karlíku: Restaurace ve mlýně, majitel František Veselík. Pivo liteňské světlé a černé.
Pivo v lahvích: Anna Grafnetrová v Karlíku čepuje pivo zbraslavské, světlé i černé.
Stánky: V karlickém údolí Anna Voláková-u řeky-u koupaliště spolku Dobřich.
Obchodníci: Jan Solnička, medicinální drogerie v domě č.28.
Josef Kozák, obchod a vinárna.
Antonín Zelenka, smíšený obchod, obchod uhlím, dřívím a mandl.
František Turek, koloniální obchod.
Karel Freschl, obchod obilím a střížním zbožím.
Antonín Guth, obchod střížním zbožím.
Božena Brožková, obchod papírem.
Konsum Včela 79.
Konsum Rovnost 4 /soc. demokr./
František Bartůněk, smíšený obchod, prodej piva v lahvích, plzeňský ležák.
Josef Kozák, smíšený obchod, prodej piva v lahvích./filiálka/
Karel Skreta, smíšený obchod, železo, minerální vody, kořalka.
Antonín Šťastný, smíšený obchod a pražské uzenářství.
Vilém Kraus, obchod obilím.
Jan Jiří Hrubý, smíšený obchod a prodej piva v lahvích a mléka.
Báťova prodejna obuvi.
Prodejny tabáku: Karel Skreta, Jan Jiří Hrubý, Anna Vlášková, Božena Hošková, prodej tabáku,
košil a prádla.
Řezníci: Karel Mayer, řezník a uzenář.-František Straka, řeznictví a uzenářství-Václav Liška,
řezník a uzenář.
Truhláři: Josef Matoušek, strojní truhlářství.- Jan Kvíd, strojní truhlářství.
Bednář: Josef Kosík, bednář.
Kováři: Emanuel Lebeda, zkoušený podkovář a oprava všech hospodářských strojů.
Josef Jíra, zkoušený podkovář.
Strojníci: František Pondělík, strojírna, opravy hospodářských strojů a jejich součástek.
Václav Stránský, prodej kol, šicích strojů, gramofonů, harmonik, správky šicích strojů.
Klempíři: Václav Miffek, stavební a ozdobné klempířství.
Štepán Procházka, klempíř.
Holiči: Jaroslav Holub, holič a vlásenkář, František Mertlík, holič a vlásenkář.
Správkárny obuvi: Vlastimil Strejček, velkosprávkárna obuvi.- František Bartl, obuvník a
správkárna. Holešovský František, správkárna obuvi v Baťově prodejně.
Obuvníci: František Okrouhlík, mistr obuvnický, Antonín Humhal, obuvník, Václav Řezníček,
obuvník, Václav Malý, obuvník, František Holcát, obuvník, František Bartl, obuvník.
Sklenář: Antonín Čulík, sklenářství.
Lakýrníci: František Veverka, lakýrník a malíř písma- Vladimír Procházka, lakýrník a malíř
písma.
Modistka: Bohuslava Chmelíková, modistka.
Pekaři: František Tomo, pekař- Josef Liška, pekař.
Malíři pokojů: Jan Mikulec, malíř pokojů,- František Rubáš, malíř pokojů, Oldřich Braun, malíř
pokojů.
Pokrývači: Bohumil Wünsch, pokrývač, Václav Škorpil, pokrývač.
Elektrárna: Karel Havlík, elektrárna.
Mlýny: Karel Havlík, mlynář v Dobřichovicích, Josef Břečka, mlynář v Karlíku, František
Veselík, mlynář v Karlíku.
Povozníci a autodopravy: Josef Havlík, autodoprava, František Pondělík, autodoprava, Josef
Neuberk, autodoprava, František Hampl, povozník, Jan Vlášek povozník.
Koláři: Antonín Novák, kolář, Jan Vlášek, kolář.
Architekti a zedničtí mistři: Václav Veselík, architekt, Vojtěch Raška, zednický mistr, Josef
Kusý, zednický mistr, František Boubín, zednický mistr, Antonín Franc, zednický mistr.
Tržnice masa: Stanislav Kříž, tržnice masa.
Zámečníci: Stanislav Pavelka, Josef Frýdl.
Sedlář: Karel Richter, sedlař a čalouník.
Krejčí: Václav Jelínek, Jan Jiří Hrubý.
Studnař: Josef Kloubek,studnař a pumpař.
Přívozník: Václav Kudrna.
Mlekárny: I. česká mlekárna (Alois Bartůněk), Radlická mlékarna (Anna Cicvárková).
Košíkář: Václav Ráž v Dobřich., Václav Kos v Karlíku.
Tesař: František Krotil, mistr tesařský.
Elektrotechnik: Karel Calda, obchod s elektrotechnickými potřebami.
Obchody s uhlím: Sláva Novák, Jan Vlášek, Antonín Zelenka.
Cukrář: Oldřich Fous.
Výroba lihovin: František Šebesta.
Informační kancelář: Betty Hlízová.
Zahradník: Alois Dür, František Svoboda.
Obchod s zeleninou: Strejcovská, Ryšavá.
Švadleny: Anna Procházková, Žofie Koušová, Anna Říhová, Kadlecová, Božena Brožková.
Truhlář: František Hekl, truhlářství.
|